Praha – Senát odsoudil zločiny proti lidskosti, které spáchali nacisté za druhé světové války, stejně jako genocidu Arménů na území nynějšího Turecka před 105 lety. Zároveň odmítl vyhlazování národnostních etnik nebo náboženských skupin kdekoli na světě. Stanovisko dnes přijal při příležitosti 75. výročí konce druhé světové války na popud místopředsedy Senátu Milana Štěcha (ČSSD).
Horní komora nevyhověla snaze Tomáše Jirsy (ODS), aby stejným způsobem odsoudila pronásledování křesťanů hlavně v zemích s odlišným náboženstvím. Neuspěl ani místopředseda TOP 09 Tomáš Czernin s žádostí o odsouzení komunistických represí zejména v zemích bývalého Sovětského svazu. Tato doplnění by podle Štěcha neodpovídala záměru usnesení horní komory.
Praha – Senát odsoudil zločiny proti lidskosti, které spáchali nacisté za druhé světové války, stejně jako genocidu Arménů na území nynějšího Turecka před 105 lety. Zároveň odmítl vyhlazování národnostních etnik nebo náboženských skupin kdekoli na světě. Stanovisko dnes přijal při příležitosti 75. výročí konce druhé světové války na popud místopředsedy Senátu Milana Štěcha (ČSSD).
Horní komora nevyhověla snaze Tomáše Jirsy (ODS), aby stejným způsobem odsoudila pronásledování křesťanů hlavně v zemích s odlišným náboženstvím. Neuspěl ani místopředseda TOP 09 Tomáš Czernin s žádostí o odsouzení komunistických represí zejména v zemích bývalého Sovětského svazu. Tato doplnění by podle Štěcha neodpovídala záměru usnesení horní komory.
Senát přijal obsahově stejné usnesení jako Sněmovna před třemi lety. Poslanci tehdy odsoudili genocidu Arménů stejně jako nacistické zločiny proti lidskosti na židovském, slovanském a romském obyvatelstvu. Za genocidu označil likvidaci Arménů také prezident Miloš Zeman. Ministerstvo zahraničí na turecké protesty uvedlo, že tato hodnocení nejsou právně závazná.
Vyvražďování Arménů v roce 1915 v tehdejší Osmanské říší padlo v roce 1915 za oběť až 1,5 milionu lidí. Je označováno za první cílenou snahu o likvidaci jiného etnika ve 20. století. Turecko coby nástupce Osmanské říše odmítá interpretovat masakry jako genocidu. Tvrdí, že údaj počtu zavražděných je nadsazený a že mrtví byli oběti občanské války, nikoli genocidy.
Místopředseda Senátu Milan Štěch: Ano, děkuji, ještě jednou hezký dobrý den.
Dovoluji si vám se skupinou senátorů předložit návrh usnesení, který se týká 75. výročí ukončení 2. světové války a zejména, a to je hlavním cílem, odsouzení zločinů proti lidskosti spáchaných zejména v období obou světových válek.
Tento návrh jsme iniciovali s paní místopředsedkyní Horskou po dlouhé diskuzi. A myslíme si, že je namístě, aby se Senát v období, kdy si připomínáme zaokrouhlené výročí konce nejhorší války v historii lidstva, ale také, abychom to spojili s tím, že upozorníme na činy, které jsou velmi výrazně proti lidskosti a jsou to činy spáchané lidmi na lidech.
Činy, které se udály proti lidskosti, ať už to byla genocida, nebo holocaust, podle pramenů historiků, míním tedy za druhé světové války, měly své kořeny už v první světové válce.
V řadě historických pramenů se dočítáme – a myslím si, že je v tom silný úzus, že je popsáno, že to, že svět po velkých změnách, po první světové válce nedostatečně odsoudil
a potrestal činy proti lidskosti spáchané za první světové války, zejména např. genocidu Osmanské říše na Arménech, motivovalo nacisty k tomu, že obdobné, možná ještě zrůdnější nástroje použili proti lidem jiného smýšlení, jiného náboženství, jiné rasy v době druhé světové války.
Samozřejmě, že je to jakási retrospektiva, že je to návrat k minulosti, ale i dneska se ve světě na řadě míst vyskytují projevy podobné, i když v omezenějším rozsahu. My se
v tom usnesení nechceme zabývat jenom aktuální situací, protože její popis, kde a jak a činy proti lidskosti by byl velmi náročný a pro nás asi, jako neodborníky, velmi nesplnitelný úkol, protože to jsou věci a skutky, kterými se zabývá OSN a různé lidskoprávní organizace, ale i vlády. Ale my spatřujeme kořeny právě v tom, že minulost byla nedostatečně popsána a zhodnocena.
Proto jsme si vám dovolili předložit usnesení včetně krátké důvodové zprávy. V usnesení se netajíme a je to zcela zřejmé, že je zmínka právě i o genocidě Osmanské říše
na arménském národu. My, kteří jsme měli možnost Armény navštívit, a já i na základě toho, že jsem se seznámil s některými historickými prameny, diskutoval jsem s některými historiky a přečetl jsem si některé informace, tak jsem opravdu došel k názoru, že by bylo dobře, aby česká Horní komora se k tomu vyslovila.
Velké množství zemí a v poslední době v roce 2019 to byl i Kongres Spojených států, který jednoznačně odsoudily genocidu na Arménech v době první světové války. A dále to je převážná většina evropských zemí, zejména jejich národních parlamentů. Připomínám, že to ani není v rozporu podle našeho přesvědčení se zahraniční politikou České republiky, protože již v roce 2017 Poslanecká sněmovna přijala obdobně formulované usnesení, kdy dala do souvislosti s dalšími činy proti lidskosti právě genocidu na Arménech. A že to naše usnesení koresponduje i s prohlášením prezidenta republiky z období, které je asi dva roky zpátky.
Z tohoto pohledu si myslíme, že neuděláme žádný krok, který by nebyl v souladu se zahraničí politikou České republiky. Možná, že si někdo klade otázku, proč neuděláme usnesení samotné, jen ke genocidě Osmanské říše. My jsme volili skutečnost propojení, tak, jak to popisují historici, motivace zejména k holocaustu za období druhé světové války a právě té motivace, která byla dána lhostejností a nedostatečným odsouzením genocidy na Arménech po první světové válce.
Motivace existují, pokud nejsou důrazně odsouzeny a pokud není jasně vyslán signál, že společnost, národy, občané se proti takovým formám důrazně vysloví. Znovu připomenu, že razantnější usnesení v tomto směru přijala Sněmovna reprezentantů naposledy 29. října 2019. Samozřejmě argumentů, které by bylo možno uvést, je celá řada. Já bych vás chtěl poprosit o podporu tohoto usnesení.
Ještě k věci, že by to možná mohlo obsahovat další odsouzení, ale ještě chci připomenout znovu, že není cílem popisovat všechny současné situace, zkoumat je a vyjadřovat se k nim, protože se domníváme, že by bylo potřeba, aby takový materiál byl velmi pečlivě zpracován lidmi, kteří jsou znalí zahraniční politiky a především, kteří mají informace
o příčinách konfliktů a jejich důsledků v současné době, které plodí právě činy proti lidskosti. Případně se samozřejmě jako navrhovatel ještě vyjádřím v rozpravě, která doufám, že proběhne. Takže děkuji a ještě jednou prosím o podporu.
